Roky 1940 - 1950

1940-1941 – Od 10. června 1940 do 31. března 1941 emigrace přes jižní Francii, Španělsko a Portugalsko do USA. Většina rukopisů zůstává ve Francii, sebou bere pouze 4 partitury. V červnu umírá Vítězslava Kaprálová. Martinů na útěku skládá mj. Sinfoniettu giocosu pro klavír a malý orchestr. Usazuje se v New Yorku. Skládá mj. Concerto da camera pro housle a komorní orchestr. 14. listopadu 1941 velký úspěch premiéry Concerta grossa v podání Sergeje Kusevického a Bostonského symfonického orchestru.

1942 – skládá Symfonii č. 1, v listopadu ji premiéruje opět Kusevický. Každý následující rok k nim přibývá další (až do r. 1946). Jejich premiéry a častá provedení upevňují významnou pozici Martinů v hudebním životě USA. V létě učí na pozvání Kusevického kompozici na letních kurzech v Berkshire Music Center. Později vyučuje na Mannes School of Music v New Yorku a na univerzitě v Princetonu (od roku 1948).

 

1943 – Skládá mj. Koncert pro dva klavíry a orchestr, Koncert č. 2 pro housle a orchestr pro Mishu Elmana a orchestrální Památník Lidicím.

1944 - Skládá kromě Symfonie č. 3 mj. Sonátu č. 3 pro housle a klavír. 6. června vylodění spojenců v Normandii.

Začátek dlouholetého vztahu s Rosalie Barstow (do r. 1954).

1945 – Konec 2. světové války oslaví Martinů složením České rapsodie pro housle a klavír. Dozvídá se o smrti své matky (březen 1944) a svého blízkého přítele Stanislava Nováka (červenec 1945), šokován sleduje politický proces s Václavem Talichem.

1946 – Opět vyučuje na Berkshire Music School, zde 17. 7. těžký úraz, jehož následky (hl. silná porucha sluchu, závratě a bolesti hlavy) bude pociťovat až do konce života. Skládá mj. Toccatu e due canzoni pro Paula Sachera a jeho Basilejský komorní orchestr.

1947 - Počátek tzv. studené války. Skládá mj. Tři madrigaly pro housle a violu.

1948 – Únorový komunistický puč v Československu. V den tragické smrti Jana Masaryka 10. 3. Martinů dokončuje Klavírní koncert č. 3. Opouští myšlenku na návrat do Československa, setrvává v emigraci. V létě první pobyt v Evropě (Francie a Švýcarsko). Od září jmenován profesorem skladby na Princeton University (New Jersey), kde setrvá do roku 1951.

1949 – Komponuje mj. pro Paula Sachera Koncertantní symfonii pro housle, violoncello, hoboj, fagot a malý orchestr.

1950 - Počátek korejské krize. Skládá mj. Sinfonietta La Jolla pro komorní orchestr.