Nadace Bohuslava Martinů / Informace

 

 STATUT Nadace Bohuslava Martinů NAJDETE ZDE

Nadace Bohuslava Martinů byla zřízena 16. 10. 1975 při Českém hudebním fondu. Legislativní stav za totality neumožňoval založení Nadace Bohuslava Martinů samostatné, což paní Martinů vysvětlil tehdejší právník Českého hudebního fondu JUDr. Richard Klos. Díky její důvěře také v tehdejšího ředitele Českého hudebního fondu Vladimíra Ševčíka a dalším vlivům ze strany jejích osobních přátel (budiž zde vzpomenuto zejména prof. Josefa Páleníčka, který měl na Charlottu Martinů zásadní vliv), odkázala ve své závěti z 12.1. 1977 majetková práva autorská po Bohuslavu Martinů pro celý svět  právě Nadaci Bohuslava Martinů při Českém hudebním fondu, malou výjimku pak tvoří část autorských práv z užití děl Bohuslava Martinů na území Švýcarska, Lichtenštejnska a částečně i Rakouska, z nichž je oprávněna Nadace Bohuslava Martinů se sídlem ve švýcarské Basileji. K zásadní změně  došlo až po roce 1989. 21. června 1990, rozhodl výbor Českého hudebního fondu (dále jen ČHF) zřídit nový právní subjekt Nadaci Bohuslava Martinů (dále jen Nadace). Jmenoval do něj osobnosti české kulturní obce, které byly již dříve zřetelně spjaty s osobou a dílem Bohuslava Martinů. Byli to: PhDr. Viktor Kalabis, který se stal předsedou, prof. Ivan Štraus, houslista a pedagog jako místopředseda (ve funkci předsedy nahradil V. Kalabise v roce 2004),  PhDr. Jan Kapusta, bývalý ředitel Památníku Bohuslava Martinů  v Poličce, skladatel Oldřich František Korte, klavírista prof. Emil Leichner, ředitel ČHF Vladimír Ševčík, odborná pracovnice Českého muzea hudby PhDr. Kateřina Maýrová a redaktorka Čs. rozhlasu PhDr. Stanislava Střelcová. Právním poradcem se stal dlouholetý právník ČHF a blízký přítel paní Charlotty Martinů JUDr. Richard Klos (prof. Páleníček nebyl již  ze zdravotních důvodů jmenován – v roce 1991 zemřel). Nadace měla vždy pouze jednu tajemnici, která vyřizovala celou nadační agendu.

K 1. lednu 1992 byla ustavena nová Nadace Bohuslava Martinů jako samostatný právní subjekt na základě usnesení ČHF ze 17. prosince 1991 s novým Statutem, ale zatím ještě stále pod patronací ČHF. Podle statutu měla Nadaci řídit devítičlenná správní rada, proto byl do výboru ještě jmenován varhaník Michal Novenko. Po účinnosti zákona o nadacích a nadačních fondech byl také režim Nadace přizpůsoben požadavkům nového předpisu a tato se tak stala plnohodnotným a na svém zřizovateli zcela nezávislým subjektem se všemi nezbytnými atributy neziskové kulturní instituce.

Roku 1994 bylo na návrh předsedy V.Kalabise ustaveno „Studijní informační centrum“, později  přejmenované na „Institut B. Martinů“, jehož ředitelem byl jmenován muzikolog a skladatel Mgr.Aleš Březina. K 1.1.2006 se Institut Bohuslava Martinů z rozhodnutí Nadace jakožto zřizovatele právně osamostatnil a jako vědecká a informační instituce vykonává svou činnost jako obecně prospěšná společnost (dále jen Institut). Nadace zprvu zasedala v prostorách ČHF, od roku 1994 do roku 2008 byla v pronájmu na Náměstí Kinských 3 v Praze 5 na Smíchově, nyní sídlí v Bořanovické ul. 1779/14 v Praze 8.

Prostory Nadace a Institutu byly postupně vybavovány kancelářskou a reprodukční technikou. Byla vytvořena odborná knihovna, v níž jsou uložené kopie rukopisů, tištěné exempláře jednotlivých skladeb a nahrávky děl B. Martinů. To představovalo velkou část činnosti zejména ředitele Institutu A.Březiny, který objednával z pověření Nadace jednotlivé skladby ze zahraničí. Díky příjmům a úspornému hospodaření se podařilo do dneška shromáždit značnou část rukopisů či jejich kopií, předloh pro tisk, vytištěných skladeb, korespondence a dalších jednotlivostí, vztahujících se k životu a dílu B. Martinů. Převážná část rukopisů a korespondence se nachází v Centru B. Martinů (dříve Památníku B. Martinů) v Poličce, jehož rekonstrukci do nynější podoby Nadace výrazně podpořila a podporuje i nadále. Tam jsou uloženy a zabezpečeny veškeré archiválie podle muzejních předpisů, a jsou v tamější studovně k dispozici badatelům.

Díky vzájemné spolupráci Nadace, Institutu a Centra B. Martinů si může kdokoli najít příslušný item z Poličky i v knihovně Nadace, protože převážná část dokumentů byla již digitalizována nebo je v knihovně Nadace k dispozici v kopiích, a na zpřístupnění dalšího materiálu se pracuje.

Díky své finanční pozici se Nadace stala důležitým podpůrným elementem v českém hudebním životě. Dokud byly výnosy ze zapsaného nadačního jmění u bankovních domů dostatečně vysoké, podporovala Nadace velkoryse množství aktivit, které přispívaly k šíření díla B. Martinů u nás i v zahraničí. S postupným snižováním těchto výnosů, zejména v období celosvětové hospodářské krize, počínajícím v r. 2008, byla Nadace nucena svou příspěvkovou politiku přehodnotit a soustředit se na nejdůležitější záměry. Přesto podpořila za dobu své činnosti množství projektů, které často nabyly až historického významu.

Tak například podpořila opakovaně činnost Hudební mládeže, Concertino Praga, Pražské jaro, Smetanovu Litomyšl, festivaly v Poličce, Trutnovský podzim, Otvírání studánek ve Vlčkově a na Třech Studních, festival pěveckých sborů v Pardubicích, brněnský festival, množství inscenací v divadlech, mezinárodní Akademii Prag–Wien–Budapest, basilejský festival, výjezdy našich symfonických a komorních těles do zahraničí s hudbou B. Martinů, nahrávku kompletního houslového díla B.Martinů Bohuslavem Matouškem, která obdržela Grand Prix na MIDEM v Cannes,  první provedení 1. verze Řeckých pašijí (rekonstruované Mgr. A. Březinou) v Bregenzi, 2 televizní dokumenty o skladatelově životě, čtyřdeskový propagační výběr skladeb B. Martinů, sestavený členem správní rady O.F. Kortem, stovky příspěvků na koncerty Kruhů přátel hudby po celých Čechách a Moravě, na odměny za pronájem notových materiálů, které se pohybují v řádu desetitisíců, oba hudební časopisy Hudební rozhledy i Harmonii. Nadace vydává každoročně propagační CD z festivalu Dny B. Martinů a množství dalších položek.

Nadace podpořila také významné ediční činy, v prvé řadě rozsáhlou monografii o B. Martinů  z pera prof. PhDr. Jaroslava Mihule, CSc., která poskytuje podrobné informace o skladatelově  životě a díle. Mnohá fakta jsou zde uvedena poprvé, protože minulý režim by jejich zveřejnění nepovolil. Stejně tak necenzurované vydání spanilé knížečky od Charlotty Martinů „Můj život s Bohuslavem Martinů“, brožurku MUDr. Emanuela Vlčka o skladatelově exhumaci, výzkumu, ošetření a novém uložení jeho ostatků v Poličce „Poslední věci člověka Bohuslava Martinů“, dále Sborové dílo „Bohuslava Martinů“ od jeho velkého ctitele a propagátora Zdeňka Zouhara, Paměti Miloše Šafránka „Setkání po padesáti letech“, a výrazně aktualizovanou reedici katalogu děl B. Martinů od Harryho Halbreicha.

Nadace též zakoupila pro Hudební fakultu AMU bustu skladatele od akad. sochaře Milana Knoblocha, která je umístěna před sálem Martinů  v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně.

Z dalších aktivit jmenujme financování činnosti Společnosti B. Martinů v Praze s jejími  pobočkami v Brně, Zlíně a Poličce a výraznou podporu International Martinů Circle (IMC), který byl pověřen vydáváním anglicky psaného informačního bulletinu Martinů Revue (původně Bohuslav Martinů Newsletter). 
Především ale Nadace finančně podporuje Institut Bohuslava Martinů, který ve spolupráci s nakladatelstvím Bärenreiter připravuje Souborné kritické vydání děl B. Martinů, rovněž hrazené z prostředků Nadace. (Více na http://www.martinu.cz/cz/martinu/dilo ).

Nadace pořádá každoročně festival Dny Bohuslava Martinů, jehož součástí je soutěž pro mladé hudebníky, a koncert České filharmonie, na který Nadace rovněž přispívá značnou částkou.

U příležitosti dvou jubileí B. Martinů  (2009 -  50 let od úmrtí, 2010  - 120 let od narození) Nadace finančně podpořila projekt Martinů Revisited, realizovaný pracovníky a pracovnicemi Institutu, kteří na mnoha projektech dramaturgicky spolupracovali, mnohá provedení iniciovali  a  shromáždili údaje o provádění děl B. Martinů v celém světě. Nadace rovněž podpořila dokumentaci projektu vydáním kalendáře, v němž byla většina událostí kolem obou jubileí registrována.

S finanční podporou Nadace byl s velkým úspěchem realizován hudebně pohybový edukativní projekt Špalíček.

K zahájení předsednictví České republiky Evropské unii  byla Českou filharmonií provedena světová premiéra Tří Fragmentů z Julietty, objevených Mgr. Alešem Březinou.

Ve vlastním novém sídle v Bořanovické ulici 14 v Praze - Kobylisích, kam se Nadace přestěhovala v roce 2008, má tato konečně všechny podmínky pro svůj další rozvoj. Sídlí zde také knihovna a archiv Nadace (spravovaná Institutem Bohuslava Martinů), kde mohou badatelé čeští i cizozemští zkoumat dílo Bohuslava Martinů  v maximálním rozsahu. V budově jsou také pracovny Institutu, IMC, Společnosti B. Martinů  a sídlí zde i Nadační Fond Zuzany Růžičkové a Viktora Kalabise.

Do budoucna se bude Nadace i nadále snažit vykonávat s co nejmenšími náklady na provoz co nejúčinnější podporu všem projektům, které budou sloužit propagaci a uvádění hudby B. Martinů do co nejširšího světového povědomí, neboť to je její primární a stěžejní poslání. Současné složení správní a dozorčí rady Nadace a seznam spolupracovníků Institutu naleznete na webových stránkách www.martinu.cz.