Zakládající členové
Jiří Bělohlávek, ČR (1946 – 2017)
český dirigent, dřívější šéfdirigent BBC Symphony Orchestra a nynější šéfdirigent České filharmonie. V mnohaleté bohaté kariéře prováděl a natáčel Martinů díla více, než kterýkoliv jiný dirigent. Spolupracoval s předními světovými orchestry. Další informace.
Maurice Bourgue, Francie
známý francouzský hobojista, propagátor Martinů hobojových skladeb, jenž mnohokrát interpretoval Martinů Koncert pro hoboj (například na Pražském jaru v roce 2010).Působil jako ředitel Sándor Végh Chamber Music Academy.
Veronique Firkusny-Callegari, USA
dcera Rudolfa Firkušného, slavného českého klavíristy a blízkého přítele Martinů, který propagoval jeho tvorbu celou svoji dlouhou kariéru. Premiéroval Martinů Klavírních koncerty č. 2, 3 a 4.
Jean Fonda Fournier, Francie
francouzský klavírista, syn violoncellisty Pierra Fourniera, který byl spolupracovníkem a přítelem Martinů. Spolupracoval se svým otcem na nahrávce Martinů Sonáty pro violoncello a klavír č. 1.
Christopher Hogwood, VB (1941 - 2014)
světoznámý britský dirigent a muzikolog, člen ediční rady Souborného vydání děl Bohuslava Martinů. Často prováděl Martinů skladby ve Velké Británii i v zahraniční, vydal také například kritickou edici Kuchyňské revue (Alphonse Leduc, 2003)
Max Kellerhals, Švýcarsko (1918 - 2013)
velký milovník hudby a švýcarský kněz působící v kantonu Basilej - venkov blízko Liestalu, kde Martinů zemřel. Max Kellerhals mu byl nablízku v posledních dnech jeho života, organizoval jeho pohřeb a po dvaceti letech také převoz jeho ostatků do tehdejšího Československa. Poprvé potkal Martinů na festivalu v Besanconu. Byl přítomen světové premiéře oratoria Eposu o Gilgamešovi a doprovodil Martinů na provedení Juliette ve Wiesbadenu v roce 1959.
Oldřich František Korte, ČR (1926 - 2014)
hudební skladatel, klavírista, kritik, publicista, fotograf a velký znalec a propagátor díla Bohuslava Martinů. Byl několikrát politickým vězněm, za komunistické totality byl vězněn za pokus vycestovat za Martinů studovat skladbu.
Brian Large, VB
britský televizní režisér specializující se na vysílání opery a klasické hudby, autor Martinů životopisu. Studoval na Royal Academy of Music a University of London, kde získal doktoráty v hudbě a filozofii. Postgraduální studia ho zavedla do Prahy. Jeho životopis o Bohuslavu Martinů, vůbec první v angličtině, byl napsaný po několika letech bádání v Československu a Francii, kde Brian úzce spolupracoval s Charlotte Martinů. Pracoval v BBC jako producent se zodpovědností za operní a hudební programy.
Jean Leduc, Francie
jeden z ředitelů hudebního nakladatelství Éditions Alphonse Leduc v Paříži, které vydalo mnoho raných děl Bohuslava Martinů v 20. a 30. letech 20. století.
Emil Leichner, ČR (1938 – 2019)
český klavírista, dlouholetý sólista Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, profesor na Pražské konzervatoři a HAMU, syn Emila Leichnera, zakládajícího člena Českého noneta. Často interpretoval Martinů klavírní díla, nahrál například premiérovou desku všech klavírních koncertů Bohuslava Martinů.
Sir Charles Mackerras (1925 - 2010)
světoznámý dirigent a propagátor české hudby, jenž častokrát prováděl díla Martinů. Nahrál premiérovou desku Řeckých pašijí, uvedl světovou premiéru první verze této opery a dirigoval světovou premiéru Tří fragmentů z opery Juliette s Magdalenou Koženou.
Blanche Honegger Moyse (1909 - 2011)
americká houslistka a dirigentka narozená ve Švýcarsku, střídavě žijící v Paříži a USA. Společně se svým tchánem Marcelem Moysem uskutečnila světovou premiéru Koncertu pro flétnu, housle a orchestr, který jim Martinů věnoval v roce 1936. V pozdějších letech se zaměřila na dirigování, především na Bachovu sborovou tvorbu.
Geraldine Muchová (1917 - 2012)
hudební skladatelka, manželka spisovatele Jiřího Muchy a snacha malíře Alfonse Muchy. Narodila se roku 1917 v Londýně. Za druhé světové války se seznámila s Jiřím Muchou a po jejím skončení ho následovala do Prahy. Mezi její velké práce patří klavírní koncert, suita českých lidových melodií či hudba pro balet Macbeth. Pro Bohuslava Martinů přeložila texty Polní mše, Nového Špalíčku a dalších písní. V komunistickém Československu se nadaná umělkyně živila také jako překladatelka a pracovala v hudebním nakladatelství.
Gennady Rozhdestvensky (1931 - 2018)
ruský dirigent, bývalý umělecký ředitel Velkého divadla v Moskvě. V časech Sovětského svazu propagoval Martinů a odvážil se uvádět jeho méně známá díla, jako například Skála, Škrtič nebo Koncert pro housle, klavír a orchestr.
Zuzana Růžičková, ČR (1927 - 1017)
význačná česká cembalistka, klavíristka a také pedagožka na HAMU v Praze, manželka českého skladatele Viktora Kalabise, jenž byl předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů. Mnohokrát vystupovala s Koncertem pro cembalo a malý orchestr.
F. James Rybka, USA
syn nejbližšího přítele Martinů z Ameriky Franka Rybky, kterému věnoval Sonátu pro violoncello č. 2. F. James Rybka je autorem nové biografie o Bohuslavu Martinů.
Josef Suk (*1929 - †2011)
přední český houslita a violista, pravnuk českého skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka. Propragoval Martinů hudbu po celý život, uvedl například premiérové provedení Koncertu pro housle a orchestr č. 1 v USA v roce 1973 s Chicago Symphony Orchestra pod vedením Georga Soltiho.
Ivan Štraus, ČR
vystudoval pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění. Obě školy absolvoval provedením Koncertu č. 2 pro housle a orchestr od Bohuslava Martinů. Své vzdělání zakončil aspiranturou na moskevské konzervatoři P. I. Čajkovského. V r. 1968 byl konkurzem přijat na AMU, odkud byl nucen v r. 1975 z politických důvodů odejít. Byl sólistou Pardubického komorního orchestru (1975-1979), Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (1979-1991), členem Českého tria spolu s Josefem Páleníčkem a Alexandrem Večtomovem (1968-1979), od r. 1979 byl primariem Sukova kvarteta.
Po převratu v roce 1989 se vrátil na AMU, byl jmenován profesorem a 7 let vykonával funkci proděkana pro zahraničí.
Píše články do odborného tisku, nahrává pro rozhlas a televizi, je členem porot mnoha soutěží doma i v zahraničí, vedl mistrovské kurzy v Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Belgii, Anglii, Holandsku, USA, Číně a Jižní Koreji. Vedle klasického repertoáru propaguje na všech kurzech tvorbu Bohuslava Martinů, jehož zejména houslových a komorních děl je zasvěceným znalcem.
Gregory Terian, VB
velký milovník hudby Martinů, který si zálibu ve skladateli vypěstoval skrze bezpočet nahrávek Supraphonu, Šafránkův životopis Martinů a programy BBC. V roce 1990 navštívil Prahu na oslavách 100 let výročí od narození Martinů a stal se členem Dvořákovy společnosti, a v jejímž časopise se podílel na sekci věnované Bohuslavu Martinů. Později se stal zakladatelem International Martinu Circle, kde působil v letech 2008 až 2011 jako předseda.
Mari Tokuda, Japonsko ( - 2019)
studovala českou hudbu na JAMU. Po mnoho let pracovala v japonské společnosti B. Martinů. Propagovala Martinů i koncerty s jeho hudbou, na kterých někdy vystupovala i jako klavíristka.