Martinů Revue: Martinů o Wagnerovi, 2. část

"Samo jméno Richard Wagner rozezvučí v nás tisíce různých dojmů a vzpomínek a zcela mimoděk nutí nás srovnávat. Wagner, to je vlastně ještě včera, nedávno, a přece, konstatujeme-li jen několik jmen, objeví se nám celý rozpor nazírání a systémů a vzdálenost, jež, snad i v přílišném spěchu, byla překonána. Wagner — Liszt — Schumann — Bůlow, jméno samo pro sebe: Cosima.

Krásná postava Lisztova, jeho přátelství a jeho oběť umělce. Schopenhauer. Drama bez hudebního doprovodu: Nietzsche — Wagner, Mnichov — Curych — Benátky — Bayreuth. To vše je vlastně včera, a přece jak vzdálené! Ludvík Bavorský, král a básník, to je včera. Dnes — to je Hitler, Výmar — Ženeva, jenže otázky, jež se řeší, nejsou daleko tytéž.

Včera to byly otázky opravdové kultury, dnes dáváme přednost otázce mezinárodních dluhů. A jaká vzdálenost: Schopenhauer — Nietzsche k Freudovi a k Einsteinovi! Dnes Stravinskij, Picasso, Braque, Schon-berg, Berg — a máme-li mluvit zcela určitě, také džez, Jeannette Macdonald, Chevalier, Josephine Baker, avantgardy, tisíce různých uměleckých směrů a ismů.

Neříkám to jako výčitku, nýbrž jen prostě konstatuji. To vše asi náleží dohromady a i když ne, tedy proti tomu můžeme vlastně velmi málo namítat, je to život."

Z článku "Tvůrce Tristana". Lidové noviny z 12. 2. 1933.

Úplné znění článku si můžete přečíst na stránkách Martinů Revue, podmínky pro jeho získání najdete na tomto odkazu: http://www.martinu.cz/cz/instituce/international-martinu-circle/jak-se-stat-clenem/

(Skica: Bohuslav Martinů - Prsten Nibelůnga. Sigfried. Kolem roku 1910).