Kantáty z Vysočiny na programu Pražského filharmonického sboru

Pražský filharmonický sbor si pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka připravil pro svůj III. koncert Sborového cyklu sezony 2013/2014 interpretaci čtyř Martinů kantát na verše Miloslava Bureše. Koncert se koná 5. června 2014 ve Dvořákově síni Rudolfina od 19.30 hodin.

Bohuslav Martinů žil od roku 1923 trvale v zahraničí. Po komunistickém puči v únoru roku 1948 navíc jeho návratu nepřála ani oficiální kulturní politika. Jeho tvorba byla proto v tehdejším Československu uváděna jen zřídka. Skladatel toto odloučení od domova nesl těžko. O to víc na něj proto musely zapůsobit křehké verše Miloslava Bureše, básníka z rodné Poličky, které obdržel v létě roku 1955.

Texty, jež jsou sice umělé, ovšem cele inspirované českým a moravským folklorem, Martinů zaujaly dokonce natolik, že během několika dní vytvořil jednu ze svých nejznámějších skladeb, slavné Otvírání studánek, následovaly další tři skladby Romance z pampelišek, Legenda z dýmu bramborové nati,Romance z pampelišek a Mikeš z hor.

Všechny čtyři Martinů kantáty z Vysočiny na texty Miloslava Bureše patří mezi klenoty české hudby. Přestože nebyly zamýšleny jako cyklus, jsou natolik myšlenkově propojené, že se mohou provádět souborně v rámci jediného koncertu. Takový program je pak vždy výjimečným uměleckým zážitkem.

Program

Legenda z dýmu bramborové nati, H 360

Bohuslav Martinů

pro sóla, smíšený sbor a instrumentální ansámbl

Martinů zkomponoval Legendu z dýmu bramborové nati pro sóla, smíšený sbor a komorní instrumentální soubor v roce 1956 skladatel. Tato kantáta se tematický váže k podzimu na Vysočině. Jejímu obsahovému vyznění značnou měrou přispívá nezvykle barevný instrumentální doprovod, který počítá mj. i s akordeonem.

Otvírání studánek, H 354

Bohuslav Martinů

pro vypravěče, sóla, ženský sbor a instrumentální ansámbl

Texty Miloslava Bureše, jež jsou sice umělé, ovšem cele inspirované českým a moravským folklorem, Bohuslava Martinů zaujaly dokonce natolik, že během několika dní vytvořil jednu ze svých nejznámějších skladeb – slavné Otvírání studánek. Kompozice ihned zaznamenala v zapovězeném Československu obrovský úspěch. Kantáta je určena recitátorovi, sólům, ženskému sboru a komornímu instrumentálnímu ansámblu. Její text vypráví o jarním zvyku čištění studánek a potoků a medituje nad vztahem člověka k přírodě, resp. k domovu.

Romance z pampelišek, H 364

Bohuslav Martinů

pro soprán a smíšený sbor a cappella

Nečekaný úspěch Otvírání studánek podnítil skladatele i básníka k další tvorbě. O dva roky později tak vznikla Romance z pampelišek pro sopránové sólo a osmihlasý smíšený sbor a capella. Hluboký milostný text se tu stal základem jedné z nejnáročnějších sborových skladeb Bohuslava Martinů, která je právě pro svou mimořádnou obtížnost prováděna jen zřídka.

Mikeš z hor, H 375

Bohuslav Martinů

pro sóla, smíšený sbor a instrumentální ansámbl

Poslední kantátou z Vysočiny je Mikeš z hor, také pro sóla, smíšený sbor a komorní instrumentální soubor, tentokrát ovšem ve stejné instrumentaci, jakou má Otvírání studánek.

Skladba, jež vypráví roztomilý příběh pasáčka Mikeše, vznikla v únoru roku 1959, tedy přibližně půl roku před skladatelovou smrtí.

Koncert se koná 5. června 2014 ve Dvořákově síni Rudolfina od 19.30 hodin.

(text byl převzat z www.filharmonickysbor.cz)