ST
Janáček Brno 2024 | JK Voices
Středa 13. listopadu 2024, 19:00
Foyer, Janáčkovo divadlo, Brno
Festival Janáček Brno 2024
Leoš JANÁČEK: Vlčí stopa pro ženské hlasy a klavír; Hradčanské písničky pro soprán, ženský sbor, flétnu a harfu; Kašpar Rucký pro ženský sbor
Josef SUK: Deset zpěvů pro ženský sbor a klavír na 4 ruce, op. 15
Bohuslav MARTINŮ: Tři písně posvátné (Tři legendy), H 339
JK Voices
Jakub Klecker (dirigent)
Doubravka Novotná (soprán)
Jiří Hrubý, Helena Fialová (klavír)
Barbara Tolarová (housle)
Pavla Kopecká (harfa)
Hana Oráčová (flétna)
Skladby určené ženskému sboru jsou co do počtu v menšině oproti sborům mužským či smíšeným, které mají v našem prostředí větší tradici. Přesto i pro toto obsazení vznikala vynikající, často vrcholná díla českých skladatelů.
Jedním z nich je i Leoš Janáček (1854–1928). Ten komponoval především pro mužské hlasy, jelikož měl v Brně vynikající sbory jako Svatopluk či později Pěvecké sdružení moravských učitelů. Změna nastala v roce 1916. Ve světě zuřila válka a mnoho mužů muselo narukovat do rakousko-uherské armády. Mužské sbory se vylidnily. Ferdinand Vach, sbormistr moravských učitelů, se proto rozhodl založit Sbor moravských učitelek. A právě pro ně složil Janáček všechny své ženské sbory, a to během krátkého období počátku roku 1916. Vycházel přitom především z textu epických básní svého přítele Františka Serafínského Procházky a jeho sbírky Hradčanské písničky, a k tomu přidal báseň Jaroslava Vrchlického. Všechny tyto kompozice jsou velmi interpretačně náročné a bývají proto uváděny spíše výjimečně.
Deset zpěvů pro ženský sbor a klavír na 4 ruce je první skutečnou sborovou kompozicí Josefa Suka (1874–1935). Napsal ji v roce 1899 na texty slovanských lidových písní a je v ní patrné hudební myšlení mladého Suka, takže zde můžeme slyšet i souvislost se scénickou hudbou k Radúzovi a Mahuleně. Jde nesporně o jeden z klenotů české sborové tvorby.
Také Tři písně posvátné Bohuslava Martinů (1890–1959) je dílem, které vychází z textu české lidové poezie. Martinů je napsal v New Yorku v roce 1952, kdy mu bylo jasné, že návrat do jeho rodné země je nemožný. Je to období, kdy se vrací do svého domova alespoň prostřednictvím své tvorby. Písně tak nesou poetiku skladatelových vysočinských kantát, z nichž nejznámější je Otvírání studánek.
Více informací zde: https://janacek-brno.cz/13-11-2024-jk-voices/